Jste prezidentem Německé společnosti pro udržitelné stavebnictví – co je úkolem této společnosti?
Amandus Samsøe Sattler: Ve společnosti jsou zastoupeny všechny obory stavebnictví od projektování až po rozvoj v oblasti nemovitostí. Chtěli jsme nabídnout systém, díky kterému lze udržitelné stavebnictví co nejlépe sledovat a měřit. Podpořit by to měla certifikace budov, která umožní praktické využití různých aspektů projektování, výstavby a provozu udržitelným způsobem. Souvisí to i s cenou. Nemovitost s certifikátem má větší hodnotu než ta bez něj. Do budoucna se hovoří o tom, že budovy, které se nemohou vykázat certifikátem, vypadnou z trhu.
Jak si stojí stavebnictví v otázce udržitelnosti dnes?
A.S.: V mnoha oblastech tohoto odvětví se vyvíjí velké úsilí. Existují projekty světelných věží, výzkumné projekty a start upy. Otázkou však je, kdy je dokážeme v celém objemu realizovat a jak daleko je politika, aby bylo možné vypracovat odpovídající legislativu. Společnost sama musí být připravena žít důsledeně udržitelně a ani ve stavebnictví se nesmí dělat kompromisy. Na to je potřeba několika let, možná desetiletí, řekl bych.
Kam až musí společnost dospět a jak daleko to musí zajít?
A.S.: Existuje stále více norem a ty samy více vyžadují, kromě toho i zákony podporují mnoho expanzivních přístupů, které jsou kontraproduktivní. Při přestavbách jsou pořád vyžadovány stejné standardy jako u nové výstavby, to potřebujeme změnit. To nazýváme přelomem ve stavebnictví. Povědomí o možnostech v oblasti renovací teprve vzniká. To však kontrastuje s neustálou poptávkou po růstu, která je v politice nadále jasně patrná.
Musíme šlápnout na brzdu, jinak svých cílů v oblasti klimatických změn nedosáhneme. Novou výstavbou nebo nahrazováním starých budov novými se nedostaneme tam, kam potřebujeme. A proto naléhavý vzkaz: Musíme stavět méně! Mnohým se to nelíbí, protože výstavbou vydělávají peníze. Pokud však chceme brát vážně to, co je vědecky prokázáno, musíme rychle změnit produktivitu.
Jak dalece je podle Vás udržitelná výstavba zakotvena v povědomí architektů a projektantů?
A.S.: Ta se nyní k projektantům/projektantkám dostává velice intenzivně . Dá se mluvit o invazi vzdělávání k tématu, souběžně s praxí, ale i na vysokých školách. Tam je téma součástí osnov, stále však není dostatečně ukotveno ve vzdělávání všeobecně. V první řadě se učí navrhovat pořád něco nového. Mnohé kanceláře mají malou šanci prosadit udržitelné projektování. Nakonec rozhoduje investor a finance a často se volí konvenční standardní řešení, které je na první pohled cenově nejvýhodnější.
Vznikají tedy zcela nové profesní obory?
A.S.: Ano, a to považuji za velmi povzbudivé. Myslím si totiž, že čas, kdy architekti dobývali svět fantastickými a divokými nápady, je pryč. Ted přicházejí roky, kdy má architektura sloužit klimatu. Chceme projektovat dobrou a spolehlivou architekturu, která se dá přestavět, ale i mnoho adaptací a renovací: dostavby, přístavby, nástavby, úpravy. Chceme používat materiály a konstrukce se sníženými emisemi skleníkových plynů a znovu použitelné komponenty.
Jak dalece rozhoduje hospodářský aspekt?
A.S.: Ten byl vždycky velice významný. Nyní máme stoupající úroky a vysoké stavební náklady, v důsledku zdražení i vyšší náklady na energie a provozní náklady. Když je energie, na kterou se v posledních letech spoléhá, stále dražší a dražší, představuje to pro obyvatelstvo velkou výzvu. HELLA má hezký reklamní slogan – COOL SHADOWS. Pokud se vsadí na spolehlivou ochranu proti slunci a už ve fázi stavby se respektují důležité klimatické aspekty, není potřeba instalovat klimatizaci a uspoří se energie. To jsou dobré zprávy: Mnohé člověk nepotřebuje a nespotřebuje, pokud postaví dům rozumně a s těmi správnými komponenty.
My v HELLA považujeme nákup oken nebo fasád bez integrovaných systémů stínicí techniky za chybné rozhodnutí. Jaký názor máte Vy?
A.S.: Zcela stejný. Ne každý si dokáže vybrat ten správný systém. Protože ochrana před sluncem není pouze ochranou před sluncem. Mnozí mají na mysli jenom normální standardní žaluzii. Když pak svítí slunce, vypadají všechny domy stejně. Za velice zajímavou považuji textilní stínicí techniku. Jejím prostřednictvím získává dům jinou estetickou kvalitu, třeba i barevným ztvárěním. Stínicí technika se všemi jejími důsledky se musí v procesu navrhování brát stejně vážně jako jakékoli jiné téma! Kromě ochrany před nežádoucími pohledy, oslněním a horkem je speciálním aspektem i to, jak dostat do budovy denní světlo. Tím se i uspoří energie a uživatelé nemusí pracovat při umělém osvětlení. Domnívám se, že venkovní stínicí technika se musí stát standardem ve všech obytných a komerčních budovách.
